Návštěva izraelských rodáků 11.10.2013

Návštěva izraelských rodáků 11.10.2013

V pátek 11. října navštívila Krnov sedmnáctičlenná skupina návštěvníků z Izraele, Francie a USA. Někteří se v Krnově ve 30. letech minulého století narodili, jiní se přijeli podívat do města svých rodičů a prarodičů. Prohlédli si synagogu, jejíž rekonstrukce se dokončuje, a pobyli v místech, odkud jejich rodiny vyhnal holocaust, který většina příbuzných nepřežila. 
Do Krnova zavítal také Dan Bar-On, vnuk ředitele krnovské pošty Hugo Brauna, jehož zavraždili nacisté, Michael Porat, syn rodiny Pollak, která v Krnově vyráběla likéry a zdravotnický materiál, Gideon Jokel, jehož rodina vlastnila dnes již neexistující dům na tehdejším Horním náměstí 29 naproti Městské kavárny a tragický osud jeho prarodičů tam připomínají v chodníku osazené mosazné destičky – kameny zmizelých, nebo Elisabeth Ben Yaacov. Ta si cestu do Krnova až z dalekého Tel Avivu neodpustila ani ve svých devadesáti letech. „Jezdila jsem do Krnova od tří let každý rok vždy o prázdninách na dva měsíce. Vzpomínám si na městský park, Cvilín, radnici a na pravidelné sobotní návštěvy synagogy. Naposledy jsem byla v Krnově před 76 lety, v roce 1937, když jsme přijeli vlakem z Budapešti, kde jsme tehdy bydleli, abychom se podívali na čerstvě narozeného bratrance Tomáše Gideona  Jokla. Přijet sem znovu je pro mne splněním snu,“ řekla při přijetí v obřadní síni Elisabeth Ben Yaacov, kterou ostatní důvěrně oslovovali Lisy, a svou řeč zakončila českým „děkuji“.
Dojetí z pobytu v Krnově neskrývala ani Shosh Sade Goldshtein, hlavní organizátorka výpravy: „Krnov je městem mé maminky, která se tu narodila jako čtvrtá dcera soudce Bertholda Singera a Anny rozené Kohn. Můj vztah ke Krnovu vznikl z velké bolesti a slz mé maminky, obzvláště v jejích posledních dnech, kdy byla u mne v Izraeli. Po celý život v sobě nosila obrovský smutek z vykořenění a trpěla pocity viny, že na rozdíl od zbytku rodiny holocaust přežila,“ uvedla Shosh Sade Goldshtein, pro kterou Krnov není neznámým městem. „Poprvé jsem do Krnova přijela hledat kořeny s mou pařížskou sestrou Johannou před dvanácti lety a na radnici nás přijal tehdejší místostarosta pan Vrzal. Tehdy jsme se také seznámily s úžasnými kluky z Krnovské synagogy, Pavlem Kučou a Janem Stejskalem, kteří pátrali po historii židovské komunity v Krnově. Díky nim nyní známe mnoho detailů z historie naší rodiny a chtěla bych jim poděkovat za houževnatost, s níž k této věci přistupují. Stejně tak si poděkování zaslouží všichni lidé, kteří se podíleli na tom, že synagoga bude opět živým místem. Jsem také ráda, že můžu zde v Krnově vzpomenout na památku našich blízkých, jsem hrdá, že kameny zmizelých věnované mé tetě a babičce mohly být v Krnově umístěny,“ dodala Shosh Sade Goldshtein. 
Kameny zmizelých – stolpersteiny, které připomínají oběti holocaustu, byly v Krnově položeny letos v červenci z iniciativy potomka odsunutých obyvatel Krnova, Němce Horsta Kallera. Ten v současné době v Krnově žije a byl přijetí na radnici rovněž přítomen, aby vyřídil pozdravy od německých rodáků z občanského sdružení Heimatkreis Jägerndorf, kteří vítají každou příležitost se s potomky židovských obyvatel Krnova setkat a přispívají k obnově židovských památek v Krnově. „Narodil jsem se v Krnově stejně jako vy a jako Němec se cítím být za vaše utrpení zodpovědný. Nemůžu to změnit, ale můžu se s vámi setkat,“ řekl Horst Kaller a předal každému ze sedmnácti rodáků drobnou upomínku – vlastnoručně vyřezaný znak Krnova.
Po oficiálním přijetí na radnici, kterému o den dříve  předcházela návštěva Opavy, čekala izraelskou výpravu prohlídka Krnova, koncert v synagoze, návštěva spolkového domu U synagogy a sobotní výlet do Jeseníků.