Jeseníky do New York Times dostal příběh holocaustu

Jeseníky do New York Times dostal příběh holocaustu

Jeseníky do New York Times dostal příběh holocaustu

17. 1. 2013 Pavel Kuča

Televize, noviny i infoservery se v těchto dnech podivují, jak se Karlova Studánka v Jeseníkách dostala mezi 46 míst světa, jež v roce 2013 doporučují navštívit The New York Times. Pod komentář k fotografii ze slezských lázní se podepsala Sarah Wildman a česká média ji citují. Lámou si však hlavu, jak vůbec tato americká novinářka hory na východě českých zemí objevila. Tady je odpověď: za vším stojí minulost jejího rakouského dědečka a jeho láska k dívce z Opavy. Ta se později stala obětí holocaustu (šoa).

Sarah Wildman zavítala do Česka v říjnu 2012 hledat osudy milé svého dědy. Já jsem jí sloužil jako tlumočník a průvodce po Praze, Třebíči, Opavě, Krnově a také v polském městečku Głubczyce. Navštěvovali jsme archivy a mluvili s pamětníky, Sarah také chtěla vidět ulice a krajinu, prostředí a pozadí příběhu, který přijela zpracovat. Pro Sarah v raném stadiu těhotenství byl program dost náročný, a tak moje máma, krnovská dětská lékařka, podpořila můj návrh zrelaxovat se na jeden den v lázních Karlova Studánka. Sarah byla nadšená z čistého vzduchu a krásné dřevěné architektury, byla se podívat i v hotelu Slezský dům, kde se léčil Václav Havel, a absolvovala koupel v místních minerálních vodách. Oběd si zvolila v hotelu Singer v Ludvíkově a dárky pro rodinu a přátele nakoupila ve vitrážové manufaktuře Ivety Strnadové ve Vrbně pod Pradědem, kde ji zaujala obchodní značka "Jeseníky, lokální produkt." Sařin manžel totiž pracuje v ekologickém poradenství vládní administrativy ve Washingtonu.

Sařin dědeček i jeho milá, Valerie Scheftel z Opavy, vystudovali medicínu na univerzitě ve Vídni, promovali společně roku 1938 jen několik dní před násilným připojením Rakouska k nacistickému Německu. Oba byli Židé. Sařinu dědečkovi se podařilo vyřídit víza do USA, ale jeho milá odmítla jet s ním. Valerie Scheftel (narozena 1911) byla jediným potomkem své ovdovělé matky a vrátila se proto domů. Scheftelovi měli obchod na opavském Horním náměstí. "Pokud někdo z čtenářů ví cokoli bližšího o této rodině a jejich osudech, budu velmi vděčná za další střípek do mozaiky, kterou skládám," řekla Wildman. Nacisté Scheftelovým obchod zabavili (ukradli) a rasové zákony je vyčlenily ze společnosti. V těžké době jim pomáhala jejich bývalá zaměstnankyně, sudetoněmecká křesťanská přítelkyně Maria Richter z Leskovce nad Moravicí. Místo, kde stával její dům, je dnes zatopeno přehradou Slezská Harta. Právě z této doby se dochovala korespondence zoufalé Valerie s jejím bývalým přítelem. Sarah Wildman dopisy objevila až po smrti dědečka v jeho pozůstalosti. A rozhodla se pátrat: Zjistila, že se Valerie i se svou stárnoucí matkou nakonec přestěhovala do Berlína, kde pak pečovala o pacienty v židovském domově důchodců. Odtud nastoupila transport do Osvětimi, kde byla zavražděna. Právě osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince (Auschwitz-Birkenau) 27. ledna 1945 nyní opět připomene Mezinárodní den památky obětí holocaustu.

Sarah Wildman navštívila také synagogu v Krnově, jež jako jediná v českém Slezsku nebyla nacisty zničena. Budova s unikátními interiéry ve španělském islámském stylu bude od října letošního roku sloužit novému židovskému kulturně-vzdělávacímu centru pro Moravskoslezský kraj. V Karlově Studánce si americká novinářka zakoupila i bylinný likér Praděd, který s židovskou historií Krnova i kraje přímo souvisí. Likér Praděd (Altvater) v době rakousko-uherské monarchie vynalezl a vyráběl podnikatel Siegfried Gessler, člen tehdejší Židovské náboženské obce v Krnově (Jägerndorf). Právě na židovské vynálezce a průmyslníky v českých zemích (Kolben v Praze, Moser v Karlových varech, Rothschild ve Vítkovicích atd.) se zaměří stálá expozice, kterou pro krnovskou synagogu připravuje Federace židovských obcí v ČR.

Etiketa likeru Praded-Altvater

Dodám ještě, že slovo "Karlsbrunn" zná většina Izraelců, jejichž rodiče odešli z Krnova a s nimiž jsem v kontaktu. Příslušníci těchto pěti rodin přijedou letos v říjnu na slavnostní otevření zrekonstruované krnovské synagogy. Sice většinou nevědí, co přesně "Karlsbrunn" je a jak to tam vypadá, ale všichni to jméno znají z dětství - slyšeli jej od rodičů, kteří vzpomínali, jak do Karlovy Studánky jezdili v neděli na výlet či se v zimě i létě rekreovat. Stejně jako Sarah jsou také moc rádi, že město Krnov schválilo realizaci tzv. stolpersteinů, tedy drobných destiček v dlažbě před domy, kde oběti šoa před transporty do táborů naposledy žili. Paní Wildman do Prahy přijela vlakem z Berlína, kde také pátrala po osudech Valerie Scheftel. Svěřila se mi, jak dobrý měla pocit, když viděla, jak si Berlíňané takto připomínají své zmizelé sousedy, jak je Berlín těchto nenápadných destiček plný.

Do Karlovy Studánky se jezdili pravděpodobně rekreovat také Scheftelovi z Opavy, po jejichž osudech Sarah pátrá. Já jsem si Karlovu Studánku zamiloval před několika lety, kdy jsem začal jezdit do penzionu Yvony Sotolářové. Šarm této dřevěné vesničky tvoří nejen krásná příroda i kvalitné služby, ale v neposlední řadě příznivé ceny a velmi milí lidé. Proto jsme společně s mámou vzali Sarah zrelaxovat právě sem.

Pavel Kuča, mobil: 737-880-936

člen Občanského sdružení Krnovská synagoga

www.krnovskasynagoga.cz

Kontakt na Sarah Wildman, novinářku The New York Times:

web: www.sarahwildman.com , e-mail: swildman@gmail.com ,

mobil: +1-202-669-4607

FOTO: autor - Pavel Kuča, říjen 2012